Kája Saudek
     
  kreslíř  
 
  Karel "Kája" Saudek se narodil v Praze před šedesáti lety. 13. května 1935 - ve stejný den a rok jako jeho bratr, proslulý fotograf Jan.  
     
  Po druhé světové válce byl silně ovlivněn americkými novinovými comics (do novin s nimi byly baleny balíčky, které zasílali Saudkově rodině příbuzní z Ameriky). Podnícen jejich četbou začal vydávat spolu s bratrem a několika dalšími spolužáky školní časopis, jehož obsahem byly převážně na kreslené seriály.
  
     
  V patnácti letech začal pracovat v kanceláři jako technický kreslič. Po absolvování povinné vojenské služby nastoupil jako kulisák do filmového studia Barrandov. Tady se pro něho stalo osudovým předělem seznámení se scénáristou Milošem Macourkem, se kterým pracoval na filmu "Kdo chce zabít Jessii?" (1966) a o pět let později na filmu "Čtyři vraždy stačí, drahoušku!" (1971). Mezitím začal pro různé časopisy kreslit comicsy a podle Macourkova scénáře připravil pro nakladatelství Mladá Fronta dvě comicsová alba: "Muriel a andělé" a "Muriel a oranžová smrt". Tato alba však vzhledem ke změněné politické situaci po srpnu 1968 už nesměla vyjít.  
   

 
  V této době v rámci prováděné normalizace zaniklo velké množství časopisů (administrativními zásahy bylo zastaveno jejich vydávání), mezi nimi téměř všechny ty, pro které kreslil své seriály. Stačí připomenout jen namátkou: Pop music expres, Student, Petr a Lucie, Čtení pod lavici ...  
     
  Začíná jeho užší spolupráce s Mladým světem (už dříve otiskl ukázku z připravovaného comicsového alba "Muriel a andělé"), pro který pracuje na rozsáhlém projektu historického seriálu Lips Tullian, podle scénáře Jaroslava Weigela. Spolupráce s českými časopisy však je napadána "oficiální kritikou" (to je kritikou s níž bylo zakázáno polemizovat) a postupně příkazy "shora" omezována, až v polovině sedmdesátých let je zlikvidována úplně. Jen o málo déle se mohl udržet ve slovenském tisku. V této době začal spolupracovat s Českou speleologickou společností, pro kterou nakreslil deset comicsových alb, jednak podle svých scénářů a později i podle scénářů J.Nesvadby, M.Macourka, legendárního J.Foglara,  
  O.Neffa a jiných. Zázemí mu v této nejkritičtější době poskytla i relativně svobodnější  
  Slovenská televize, pro niž s dalšími v Čechách nežádoucími autory (dr. Jiřím Grygarem a dr. Vladimírem Železným) pracoval na populárně vzdělávacím pořadu "Okná vesmíru dokorán". Popularita pořadu si vyžádala natočení jeho dalších pokračování.
  
     
  V roce 1988 a 1989 se po dlouhé době znovu objevil v českých novinách (Svobodné Slovo), které začaly otiskovat seriály dříve vydávané speleologickou společností. Po listopadu 1989 potom projevila o spolupráci zájem celá řada časopisů. Některé z nich, jejichž žádostem nemohl Kája Saudek vyhovět si najaly kreslíře, kteří alespoň povrchně napodobují jeho styl. Bohužel laická veřejnost, která někdy práce jeho napodobitelů považuje za jeho, tak získává o jeho tvorbě zkreslenou představu.  
     
  V současné době spolupracuje (pokud se týká comicsové tvorby) hlavně s časopisy "NEI-report" a "Pivní Kurýr", které mu na rozdíl od jiných tiskovin poskytují neomezenou tvůrčí svobodu. Jinak zůstává i nadále věrný spolupráci se speleology (výtvarně se podílí na jejich časopisu "Speleo" a kreslí ilustrace pro jejich souborné vydání spisů H.P.Lovecrafta).  
     
  Kája Saudek neabsolvoval žádnou výtvarnou školu a pracuje svým vlastním osobitým stylem. Ke vzorům, jež obdivuje patří W.Eisner, R.Corben, R.Crumb a Jean Giraud Moebius.  
     
  zdroj: http://amber.zine.cz/AZOld/Zones/saudek/sau6.htm